Basilica di San Marino
San Marino je sice jen malým státečkem uprostřed Itálie, ale rozhodně má svým návštěvníkům co nabídnout. Jednou z dominant San Marina je také místní Basilica di San Marino, která pochází z devatenáctého století a která je také hlavním náboženským místem v celé zemi. Nachází se na severovýchodním cípu města jen kousek od slavného Veřejného paláce, který se v italštině nazývá Palazzo Pubblico.
Stavba baziliky započala v první polovině devatenáctého století. Na tomto místě původně stávala jiná náboženská stavba, která ovšem chátrala. A tak se místní odpovědní činitelé zasadili o výstavbu nové baziliky. Ta byla dokončena roku 1838 a zasvěcena byla patronovi celého státu - svatému Marinovi. Tato skutečně existující historická osoba byla zvěčněna i na hlavním oltáři od autora Adama Tadoliniho v podobě sochy. Pod oltářem také leží tělesné ostatky svatého Marina, které nechali do Itálie v 16. století přivézt místní obyvatelé. Vedle oltáře se nachází zlato stříbrný relikviář, který pochází z konce 16. století.
Zajímavostí je, že bazilika není ve správě státu. Protože byla postupem let značně poškozena a zanedbána, byly v roce 1992 vydány dekrety, které vyjímají správu budovy z městské jurisdikce a starost o ní je svěřena do moci osoby v hodnosti rektora podle kanonického práva.
Bazilika je postavena v trojlodním stylu a je podpořena šestnácti korintským sloupy - osm se jich nachází přímo v průčelí baziliky, ty ostatní jsou umístěny po stranách. Díky své zajímavé neoklasicistní architektuře se rozhodně jedná o jedno z míst, které v San Marinu nemůžete vynechat. Jen kousek od baziliky se nachází také slavný bot Torre Guaita - tedy tři vrcholky s věžemi, které se tyčí nad celým městským státem San Marino.
30.5.2016
Mapa oblasti
Nejnovější
- Hrad Lowther aneb tohle je historie Kumbrie v celé své kráse
- Hrad Počitelj je vzpomínkou na slávu bosenského středověku
- Hrad Harlech je opevněným středověkým symbolem severního Walesu
- Zámek Clos Lucé je další francouzskou nádherou poblíž Loiry
- Katedrála v Cremoně: Klenot lombardské architektury