Národní divadlo v Pécsi

Řada budov v tomto malebném městě na jihu Maďarska vyrostla právě v devatenáctém věku, jiná se během století páry dočkala významných stavebních úprav.  První z variant se týká i budovy divadla, jíž bychom hledali na Színház tér, stylově v obklopení městské zeleně. Její počátky se datují do závěru tohoto století, stavěla se totiž mezi léty 1893 a 1895 pod taktovkou architektů Adolfa Langa a Antala Steinhardta. Na svou dobu velmi nákladná záležitost, ale je pravdou, že vklad deset tisíc forintů přidala městská radnice, která věděla, o jak skvělou reprezentaci do budoucna půjde. Starosta János Aidinger měl vynikající vkus.

Nákladná rekonstrukce začala v osmdesátkách

Hrálo se tu nejen německy, ale i maďarsky. Jako první kousek se objevuje na scéně hra Bánk bán od libretisty Béni Egressyho, stane se tak 5. října 1895. Příběh pojednává o životě královny Gertrudy, manželky Ondřeje II., která byla úkladně zavražděna v roce 1213. Kapacita dnešního divadla je 455 diváků, což je možná na první pohled relativně málo. Připomeňme však, že Pésc, které zdobí synagoga, mešita Kásima Paši a velká katedrála, mělo v době výstavby necelých padesát tisíc obyvatel a vstupenku si také nemohl v této epoše dovolit úplně každý. V osmdesátých letech přišla ke slovu náročná přestavba, která trvala přes pět let. Interiér se dočkal moderního orchestřiště a strojů.

Před divadlem stojí velká fontána

Zdobnost tkví hlavně v načasování detailů, to stavitelé tohoto divadla věděli velmi dobře. Právě proto připravili přímo před vstup fontánu, kterou provázejí sochy od Sándora Rátfalviho. Město bez hranic, přesně tak znělo motto, které pomohlo vyhrát Pécsi v soutěži o evropské hlavní město kultury. Nakonec, jsou tu dvě mešity, synagoga a křesťanské kostely ve vzájemné harmonii. Stejně jako univerzita z roku 1367 nebo biskupský palác z dvanáctého věku.

21.12.2024