Katedrála Alexandra Něvského v Tallinnu

Zdánlivě do estonské metropole nepatří, ale chyba lávky! Podobně jako zde byli dlouhou dobu pány bohatí němečtí kupci nebo Dánové, dostala se v běhu staletí řada i na carské Rusko. Dokladem je stále ještě velmi početná ruská menšina v samotném Tallinnu, ale i jinde v Estonsku. Ještě nedávno tvořili polovinu obyvatel metropole právě Rusové. A ortodoxní katedrála tu pak nesměla chybět, výstavby se dočkala na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Sovětská vláda ji kdysi dokonce chtěla pobořit, ale místním se podařilo po složitých jednáních pravoslavnou nádheru zachovat až do dnešních časů…

Stavbu nesoucí jméno téhož světce bychom našli ještě v bulharské Sofii a dlužno podotknout, že bychom je určitě nezaměnili. V Bulharsku je totiž sídlem tamní pravoslavné církve a pojme najednou až pět tisíc věřících. Padesát metrů vysoká stavba obohacená zdobností v klasickém byzantinském duchu je přeci jen něco jiného, i když doba výstavby je podobná a estonská katedrála je ještě o něco vyšší.

Katedrála byla slavnostně svěcena v roce 1900 rižským biskupem, ale už po dvaceti letech měla namále – pro mladý estonský stát znamenala symbol ruského záboru a příliš se nezamlouvala ani nacistům. Podobně tak i sovětské moci a líbit se nezačala ani po vyhlášení nezávislosti, podle poslanců estonského sněmu zabírala parkovací místa. Chrám svatého Alexandra Něvského je totiž přímo před sídlem estonského parlamentu (dříve palácem gubernátora), na vršku zvaném Toompea. Jedenáct zvonů, z nichž nejtěžší váží šestnáct tun, tři oltáře a kvalitní finský granit, který vydrží věky. Pět cibulovitých kupolí a okna zdobená vitráží, podobně jako u řady jiných ortodoxních staveb. Nezapomeňte na zámek Kadriorg nebo klášter Kuremäe, dokumentující ruský vliv v regionu.

30.5.2021

Booking.com