Zámek Bučovice

Zámek Bučovice (Česká republika)

Zámek Bučovice je jedním z méně známých, ale o to unikátnějších renesančních zámků nacházejících se v České republice. Leží v městečku Bučovice v Jihomoravském kraji, asi 30 km od Brna. Tento nádherný zámek láká návštěvníky nejen svou historií, ale i skvostnou architekturou a krásnou zahradou. Zámek je považován za jednu z nejvýznamnějších renesančních staveb v zemi, a to zejména díky své působivé výzdobě interiérů i exteriérů. Kromě toho nabízí i pohled do života šlechtických rodů, které jej po staletí obývaly.

Stručná historie

Zámek Bučovice byl postaven v druhé polovině 16. století Janem Šemberou z Boskovic, jedním z významných šlechticů své doby. Původně byl zamýšlen jako rodinné sídlo rodu Boskoviců, který se těšil velkému bohatství a prestiži. Po smrti Jana Šembery v roce 1597 přešel zámek do rukou rodu Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do 20. století. V průběhu staletí byl zámek několikrát upravován a sloužil různým účelům, včetně vojenského využití během válek. Díky svému architektonickému významu se však dochoval do dnešní doby v poměrně dobrém stavu.

Podrobná historie zámku

Zámek Bučovice má velmi bohatou historii, která sahá až do druhé poloviny 16. století. V roce 1567 se ujal stavby zámku Jan Šembera z Boskovic, významný moravský šlechtic, jehož rod patřil mezi nejmocnější a nejbohatší na Moravě. Jan Šembera byl znám svou vášní pro moderní architekturu a kulturu, a proto se rozhodl vystavět sídlo, které by reflektovalo tehdejší renesanční ideály – zámek měl být nejen rezidencí, ale také místem, které bude reprezentovat bohatství a prestiž jeho rodu. Inspiraci čerpal především z Itálie, kde renesance vzkvétala, a povolal na stavbu italské architekty a umělce.

Stavba zámku byla dokončena kolem roku 1585 a výsledek byl ohromující. Zámek Bučovice se stal jedním z nejvýznamnějších renesančních sídel na Moravě, a to nejen díky své pokrokové architektuře, ale také díky bohatě zdobeným interiérům. Šembera si dal záležet na tom, aby každý prvek zámku zrcadlil jeho společenské postavení. Sgrafitová výzdoba, mytologické motivy a vysoce umělecky zpracované prostory zámku fascinovaly nejen současníky, ale i následující generace.

Jan Šembera zemřel v roce 1597, aniž by zanechal mužské potomky. Jeho rozsáhlé panství včetně zámku Bučovice připadlo jeho dvěma dcerám, Anně a Kateřině. Kateřina z Boskovic, která zdědila Bučovice, se v roce 1614 provdala za Karla I. z Lichtenštejna, jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Lichtenštejnové, kteří byli významným evropským rodem s rozsáhlými majetky, převzali zámek a udržovali jej po několik staletí.

V období třicetileté války (1618–1648) se zámek Bučovice vyhnul přímému poškození, ale regionem prošlo několik armád a celé okolí zámku bylo poničeno. Přestože zámek nebyl přímo zasažen, došlo k poklesu hospodářské prosperity panství. V průběhu 17. a 18. století Lichtenštejnové pokračovali v úpravách zámku, přičemž některé jeho části byly přestavěny v barokním stylu. Například interiéry byly doplněny bohatou barokní výzdobou a zahrada byla rozšířena o nové prvky podle tehdejších módních trendů.

Na přelomu 18. a 19. století začal zámek sloužit více praktickým účelům. V roce 1805, během napoleonských válek, byl zámek dočasně přeměněn na vojenskou nemocnici. Tento stav trval několik let a vedl k určitému poškození interiérů, které však byly následně opraveny. V 19. století se Lichtenštejnové soustředili na své další rozsáhlé majetky, jako byl například Lednicko-valtický areál, a Bučovice ztratily svůj dřívější význam. Přesto zámek zůstal důležitou součástí regionu.

Po první světové válce a následném rozpadu Rakousko-Uherska došlo k výrazným změnám ve vlastnictví majetků šlechty. Lichtenštejnové, kteří se ocitli na území nově vzniklého Československa, byli nuceni přehodnotit své majetkové strategie. V roce 1924 byl zámek Bučovice převeden do správy státu a jeho části začaly sloužit různým veřejným účelům, včetně úředních funkcí.

V roce 1945, po druhé světové válce, byl zámek zkonfiskován v rámci Benešových dekretů a následně znárodněn. V poválečných letech se zámek nacházel v různém stavu zanedbanosti, což vedlo k potřebě rozsáhlých rekonstrukcí. Během druhé poloviny 20. století byly postupně zahájeny opravy, jejichž cílem bylo navrátit zámku jeho původní renesanční podobu a zpřístupnit jej veřejnosti. Díky těmto pracím si zámek zachoval své historické kouzlo a dodnes představuje unikátní svědectví renesanční architektury v České republice.

V současné době zámek spravuje Národní památkový ústav, který se stará o jeho údržbu a prezentaci široké veřejnosti. Zámek Bučovice dnes slouží jako kulturní památka a turistická destinace, která nabízí nejen prohlídky nádherných interiérů, ale také pravidelné kulturní a společenské akce.

Architektura

Zámek Bučovice je skvostem renesanční architektury. Jeho čtyřkřídlá dispozice s centrálním arkádovým nádvořím připomíná italské paláce, což není náhoda, neboť zámek byl navržen italskými architekty. Vnější fasáda je zdobena sgrafity, typickými pro renesanční období, které znázorňují mytologické postavy a výjevy z antických bájí. Tyto sgrafita dodávají zámku jedinečný historický ráz a jsou jedním z hlavních důvodů, proč je tento zámek považován za mimořádný.

Vstupní portál zámku je impozantní, s bohatě zdobeným reliéfem a nápisy, které odkazují na zakladatele zámku, Jana Šemberu z Boskovic. Nádvoří zámku je obklopeno třemi patry arkád, které jsou elegantně zdobeny reliéfy a sochami. Tyto arkády představují vrchol renesanční architektury a ukazují umění italských mistrů, kteří se podíleli na jejich realizaci.

Interiéry zámku jsou neméně působivé. Nejznámějšími místnostmi jsou tzv. Zrcadlový sál a rytířský sál. Zrcadlový sál se vyznačuje bohatou štukovou výzdobou a zrcadly, která opticky zvětšují prostor. Rytířský sál je ozdoben nástěnnými malbami a loveckými trofejemi, což odráží vášeň šlechty pro lov. Další významnou místností je Zahradní sál, jehož malby zachycují přírodní scenérie a exotické rostliny.

V pozdějších obdobích, zejména během baroka, byly některé interiéry přestavěny, což však nijak nesnížilo renesanční charakter zámku. Naopak, barokní prvky dodaly interiérům další vrstvu bohatství a historické hodnoty.

Tipy na výlety do okolí

Zámek Slavkov (Austerlitz) – Nachází se jen pár kilometrů od Bučovic a je známý díky bitvě u Slavkova. Nabízí nádherné zahrady a bohatě zdobené interiéry.

Zámek Vyškov – Další krásný renesanční zámek s barokními prvky, který stojí za návštěvu díky své historii a zajímavým expozicím.

Zámek Milotice – Tento barokní zámek s rozsáhlými zahradami a skleníky je jedním z nejzachovalejších v ČR.

Hrad Buchlov – Mohutný hrad nabízí krásné výhledy do okolí a je ideální pro pěší turistiku.

Zámek Lednice – Součást Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu UNESCO. Nabízí okázalou architekturu a rozsáhlé zahrady s minaretem.

Zámek Bučovice je výjimečnou ukázkou renesanční architektury v České republice, která rozhodně stojí za návštěvu. Díky jeho bohaté historii, nádherné výzdobě a příjemnému okolí si zde přijdou na své jak milovníci architektury, tak i historie. Pro více informací o otevírací době a vstupném doporučujeme navštívit oficiální stránky zámku Bučovice.

 

>>  UBYTOVÁNÍ v blízkosti zámku Bučovice  <<

 

30.9.2024

Booking.com