Hrad Křivoklát

Hrad Křivoklát patří k nejstarším a nejvýznamnějším českým hradům. Nachází se v malebné krajině Křivoklátských lesů ve Středočeském kraji, přibližně 40 kilometrů západně od Prahy. Tento majestátní hrad láká návštěvníky svou bohatou historií, tajemnou atmosférou a nádhernou gotickou architekturou. Díky své poloze uprostřed chráněné krajinné oblasti je ideálním cílem pro výlety spojené s objevováním okolní přírody. Křivoklát je nejen fascinujícím svědkem české historie, ale také kulturním centrem, kde se pravidelně pořádají různé akce a výstavy.

Stručná historie

Hrad Křivoklát má své kořeny již v 12. století, kdy zde stál královský lovecký dvorec. V průběhu 13. století za vlády Přemysla Otakara II. byl dvorec přestavěn na mohutný královský hrad. V době vlády Karla IV. sloužil hrad jako oblíbené místo pro lov a odpočinek panovníků. V 15. století prošel hrad významnými gotickými úpravami. V 17. století však utrpěl ničivými požáry a následně ztratil svůj původní význam. Až v 19. století se dočkal rozsáhlé rekonstrukce, která mu vrátila jeho bývalou slávu.

Podrobná historie hradu

Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších královských hradů v Česku. Jeho historie sahá hluboko do 12. století, kdy zde stál první lovecký dvorec přemyslovských knížat. Původní dvorec sloužil jako zázemí pro panovníky, kteří sem jezdili na lov do okolních hustých lesů. Nejstarší písemná zmínka o Křivoklátu pochází z roku 1110 a váže se k tehdejšímu panovníkovi Vladislavu I. Během tohoto období však šlo o jednoduchou dřevěnou stavbu, jejíž podoba je dnes již neznámá.

Za vlády Přemysla Otakara I. a později jeho syna Václava I. se dvorec začal proměňovat v kamenný hrad, který měl sloužit jako reprezentativní sídlo a pevnost. Především však jeho syn Přemysl Otakar II., jeden z nejvýznamnějších českých králů, započal v polovině 13. století rozsáhlou přestavbu. Tehdy byl Křivoklát přebudován do podoby velkolepého gotického hradu. Hlavním cílem přestavby bylo nejen posílit obranyschopnost, ale také vybudovat pohodlné a reprezentativní sídlo pro královskou rodinu. Hrad získal mohutné hradby, věže a hlavní palác, který se stal centrem dění.

Význam Křivoklátu dále rostl za vlády Karla IV. ve 14. století. Karel IV., proslulý svým zájmem o lov a přírodu, si hrad velmi oblíbil a často zde pobýval. Křivoklát se stal jedním z jeho oblíbených míst k odpočinku. Během jeho vlády vznikla na hradě také knihovna, která obsahovala vzácné rukopisy a tisky. Karel IV. navíc podporoval výstavbu a rozšiřování hradu, což přispělo k jeho dalšímu rozkvětu.

Po smrti Karla IV. však význam Křivoklátu začal mírně upadat. Za vlády jeho syna Václava IV. byl hrad využíván spíše jako vězení pro významné šlechtice a nepřátele krále. Václav IV. zde uvěznil i mnohé členy tehdejší šlechty. Křivoklát tak získal pověst pevnosti, která sloužila nejen jako královské sídlo, ale také jako obávané vězení.

V 15. století, za vlády krále Vladislava Jagellonského, prošel Křivoklát další velkou přestavbou. Hrad byl upraven v gotickém stylu, rozšířily se obytné prostory a byla postavena kaple Panny Marie, která se stala jednou z nejkrásnějších částí hradu. Vladislav Jagellonský nechal také vybudovat nové opevnění, což mělo posílit obranný potenciál hradu v době častých konfliktů. V této době hrad také sloužil jako sídlo pro královské dvořany a úředníky.

V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří jej však nevyužívali tak intenzivně jako jejich předchůdci. V roce 1547 byl Křivoklát poničen požárem, což vedlo k prvním úvahám o jeho opuštění. Přesto však byl hrad částečně opraven a nadále využíván jako vězení. V jedné z hradních komor byl například vězněn slavný alchymista a dvořan císaře Rudolfa II., Edward Kelley.

Největší tragédie však přišla v roce 1643, kdy Křivoklát postihl další ničivý požár. Tentokrát byly zničeny střechy a značná část interiérů. Hrad se z tohoto požáru již nikdy zcela nevzpamatoval. Postupně ztratil svůj původní význam a začal chátrat. V průběhu 17. a 18. století byl využíván především jako vězení, sklad nebo správní středisko pro okolní panství.

Na konci 18. století a počátku 19. století přešel Křivoklát do vlastnictví rodu Fürstenbergů, kteří si uvědomili jeho historický význam. Právě díky jejich úsilí byla zahájena první rozsáhlá rekonstrukce hradu. Fürstenbergové investovali do obnovy hradních interiérů, obnovili střechy a opravili poškozené části hradu. V 19. století se Křivoklát stal oblíbeným cílem romantiků a umělců, kteří byli fascinováni jeho historií a architekturou.

V roce 1929 byl hrad Křivoklát zestátněn a stal se majetkem Československé republiky. V průběhu 20. století byly na hradě provedeny další rekonstrukční práce, které měly za cíl zachovat jeho původní gotický ráz. Dnes je Křivoklát nejen významnou historickou památkou, ale také živým kulturním centrem, kde se pravidelně konají různé kulturní akce, výstavy a divadelní představení.

Architektura

Hrad Křivoklát je skvostem gotické architektury. Vstup do hradu je veden přes hradní most, který vede k mohutné bráně s padacím mostem a hlavní věží. Dominantou hradu je velká okrouhlá věž, která v minulosti sloužila nejen jako obranný prvek, ale také jako vězení. Silné hradby s cimbuřím dodávají hradu monumentální a nepřístupný vzhled, který odpovídal jeho roli jako královské pevnosti.

Hradní kaple Panny Marie je jednou z nejkrásnějších částí hradu. Její klenba a bohatá výzdoba představují vrchol gotického stavitelství. Kaple sloužila nejen k náboženským účelům, ale také k oficiálním ceremoniálům a korunovacím.

Interiéry hradu nabízejí ukázku života na královském dvoře. Návštěvníci mohou obdivovat rozsáhlou sbírku gotických obrazů, soch a nábytku. Hradní knihovna, která byla obnovena v 19. století, obsahuje řadu vzácných rukopisů a knih z období středověku. Velký sál s bohatě zdobeným dřevěným stropem je dokladem řemeslné zručnosti středověkých stavitelů.

V průběhu 19. století byl hrad upraven v romantizujícím stylu, ale základní gotické prvky zůstaly zachovány. Rekonstrukce hradu probíhala citlivě, aby byly zachován jeho historický duchy. Dnes je Křivoklát příkladem toho, jak lze hradní architekturu chránit a obnovovat s ohledem na její původní krásu.

Další zajímavá místa v okolí

Zámek Lány – Letní sídlo prezidenta České republiky s krásným parkem a muzeem T. G. Masaryka.

Kostel sv. Petra a Pavla v Berouně – Původně gotický kostel s barokními úpravami, který je dominantou města Beroun.

Hrad Točník – Středověký hrad nad obcí Točník, který byl postaven na konci 14. století králem Václavem IV.

Zřícenina hradu Žebrák – Zřícenina gotického hradu, která se nachází nedaleko hradu Točník a nabízí krásné výhledy do okolí.

Hrad Karlštejn – Jeden z nejznámějších českých hradů, který založil Karel IV. jako místo k uchování korunovačních klenotů.

Hrad Křivoklát je místem, které nabízí jedinečnou kombinaci historie, architektury a krásné přírody. Jeho impozantní vzhled a bohaté dějiny z něj činí jedno z nejatraktivnějších míst v Česku. Navštivte tento hrad a prožijte atmosféru středověku na vlastní kůži. Pro více informací o otevírací době a vstupném navštivte oficiální stránky hradu Křivoklát.

 

>>  UBYTOVÁNÍ v blízkosti hradu Křivoklát  <<

 

17.9.2024

Booking.com