Cisterna Jerabatan v Istanbulu

Cisterna Jerabatan, nebo též Baziliková cisterna, pro některé i tzv. Potopený zámek, vznikla v šestém století v tehdejší Konstantinopoli na příkaz císaře Justiniána. Střechu cisterny (o úctahodných rozměrech 143 x 65 metrů) podpírá více než tři sta sloupů stojících ve dvanácti řadách, vstup nedaleko chrámu Hagia Sofia je skoro k přehlédnutí. Na stranu druhou, pokud sem zavítáte, na chvíli ustane čilý ruch tureckého velkoměsta, který za běžných podmínek neutuchá vlastně nikdy.

Cisterna je jednou z nejzachovalejších částí bývalé Konstantinopole. A přitom byla veřejnosti zpřístupněna před necelými třiceti lety. Něco podobného byste mohli hledat po celém světě a prakticky neměli úspěch, až tak vzácná tato stavba vlastně je. Zážitek turistům umocní podmanivá hudba a nasvícení, které se nedá označit jinak než jako romantika na dvě stě procent. V nádrži je pořád voda, takže to tu působí jako v nějakých zapomenutých lázních.

Jerabatan samozřejmě nebyla svého druhu jediná, statisícové město potřebovalo velké množství cisteren, aby vůbec mohlo normálně fungovat. V Cařihradu jich bylo v provozu hned sedmdesát a někdy nestačilo ani to! Právě tato cisterna měla úkol, který by se dal označit i za čestný – zásobovala totiž životodárnou tekutinou císařský palác.

Cisterna byla na dlouhou dobu i zcela zapomenuta, znovuobjevil ji až jistý Petrus Gyllius v polovině šestnáctého století – vrtalo mu totiž hlavou, proč tu koluje stará zkazka o nabírání vody z podzemí a chytání ryb v kbelících. Osmanští vládci objevu využili po svém, házeli sem odpadky a někdy dokonce i nepotřebné mrtvoly, ale nebojte – dnes už tu žádné překvapení nečeká a je tu mimořádně čisto, pořádají se zde i koncerty. Istanbul, to je ale i Modrá mešita nebo Topkapi, určitě nevynechejte!

20.6.2017