Hrad Rabí

Na samém okraji Šumavy, v blízkosti městečka Sušice v Plzeňském kraji, se tyčí majestátní zřícenina hradu Rabí. Tento hrad, který patří k největším hradním komplexům v České republice, láká návštěvníky nejen svou impozantní velikostí, ale také bohatou historií a tajemnými příběhy. Rabí bývalo důležitým strategickým místem, které střežilo obchodní stezky a zároveň poskytovalo útočiště šlechtickým rodům. Dnes hrad nabízí fascinující pohled do minulosti a možnost prozkoumat jedno z nejzajímavějších míst v zemi. Návštěva tohoto hradu představuje zážitek nejen pro milovníky historie, ale i pro ty, kteří hledají krásná přírodní panoramata.

Stručná historie hradu

Hrad Rabí vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako pevnost sloužící k ochraně obchodních cest a okolních území. Jeho význam postupně rostl, zejména v období husitských válek, kdy se stal jedním z center odporu proti husitskému hnutí. Právě při jednom z obléhání tohoto hradu byl Jan Žižka z Trocnova vážně zraněn, což vedlo k jeho úplnému oslepnutí. Po husitských válkách hrad prošel řadou úprav a rozšíření, ale během třicetileté války byl poničen a postupně se z něj stala zřícenina.

Podrobná historie hradu Rabí

Hrad Rabí má dlouhou a pohnutou historii, která začíná již na přelomu 13. a 14. století. Původně se jednalo o menší strážní hrad, který byl pravděpodobně postaven pány z Velhartic. Jeho primárním účelem bylo chránit obchodní stezky vedoucí podél řeky Otavy a kontrolovat okolní krajinu. Velhartičtí, kteří vlastnili také nedaleký hrad Velhartice, z něj učinili strategický bod v oblasti. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1380, kdy jej získal rod Švihovských z Rýzmberka. Právě za jejich vlády zažilo Rabí svůj první velký rozkvět.

Švihovští z Rýzmberka hrad postupně přebudovali na monumentální pevnost. Hradní komplex byl rozšířen a posílen, čímž se stal jedním z nejdůležitějších strategických bodů v západních Čechách. Během této doby se také stal centrem moci rodu, který byl věrný české koruně a významně zasahoval do politického dění v zemi. Hrad sloužil nejen jako vojenská pevnost, ale také jako reprezentativní sídlo, což dokazuje množství nových obytných budov a pohodlnějších prostor, které byly v této době postaveny.

Husitské války přinesly do historie hradu Rabí dramatické zvraty. V roce 1420 se hrad stal cílem husitských vojsk vedených Janem Žižkou. Důvodem útoku byla především strategická poloha hradu, ale také skutečnost, že jeho majitel Jan z Rýzmberka byl zapřisáhlým protivníkem husitského hnutí. První pokus o dobytí hradu byl neúspěšný, avšak o rok později, v roce 1421, se husité na Rabí vrátili a tentokrát už s větším úspěchem.

Obléhání v roce 1421 se do dějin zapsalo především kvůli zranění, které během něj utrpěl Jan Žižka. Během obléhání byl totiž zasažen do hlavy kamenem, což vedlo k jeho úplnému oslepnutí – Žižka totiž již předtím přišel o jedno oko v bitvě u Grunwaldu. Navzdory této osobní tragédii se husitům nakonec podařilo hrad dobýt a částečně poničit. Tato událost se stala jedním z klíčových momentů v historii hradu i v rámci husitských válek. Hrad byl po husitském útoku značně poničen, ale jeho strategický význam byl tak velký, že byl brzy po válkách obnoven.

Po husitských válkách prošel hrad rozsáhlými opravami a začal opět sloužit jako šlechtické sídlo. Během druhé poloviny 15. století probíhaly na Rabí další stavební úpravy, které měly zvýšit jak jeho obranyschopnost, tak komfort pro obyvatele. V této době hrad získal svou monumentální podobu, včetně mohutných hradeb a věží, které dnes tvoří jeho charakteristickou siluetu.

Další důležitou etapou v historii hradu Rabí bylo 16. století, kdy došlo k renesančním úpravám. V této době přestal být hrad výhradně vojenským objektem a začal se měnit v pohodlné šlechtické sídlo. Byla postavena nová obytná křídla, vznikly reprezentativní sály a kaple, čímž se zvýšil komfort života na hradě. Avšak ani tento rozkvět netrval dlouho.

Během třicetileté války (1618–1648) hrad Rabí utrpěl další ránu. V roce 1648 byl dobyt švédskými vojsky, která jej vážně poškodila. Po této devastaci již nebyl hrad nikdy plně obnoven. V průběhu 17. a 18. století začal postupně chátrat, a protože jeho strategický význam upadal, nikdo neměl zájem do jeho oprav investovat. Zbytky hradu začaly být rozebírány na stavební materiál pro okolní vesnice a další stavby.

V 19. století se hrad Rabí stal romantickou zříceninou, která začala přitahovat pozornost umělců a milovníků historie. Zájem o jeho zachování a ochranu vzrostl ve 20. století, kdy byly podniknuty první kroky k jeho záchraně. V roce 1920 byl hrad prohlášen za státní kulturní památku a od té doby probíhají postupné rekonstrukční práce. Dnes je hrad částečně zrekonstruován a přístupný veřejnosti jako fascinující svědek středověkých dějin a šumavské krajiny.

Architektura hradu Rabí

Hrad Rabí je ukázkou vývoje středověké hradní architektury, která byla postupně přizpůsobována novým požadavkům na obranu i pohodlí. Původní stavba byla poměrně jednoduchá, s dominantní čtvercovou obytnou věží, která plnila jak obrannou, tak obytnou funkci. Postupem času se však hrad rozrostl o další části, včetně mohutných hradeb a věží, které poskytovaly lepší obranu proti obléhatelům.

V 15. století, během období husitských válek, byly posíleny obranné prvky hradu, včetně výstavby velké obranné věže a hlubokého příkopu. Tyto prvky měly odradit útočníky a ztížit obléhání. Právě obranná strategie byla klíčová pro odolání husitským útokům, i když nakonec hrad neodolal.

Po husitských válkách hrad prošel dalšími úpravami, které ho měly přizpůsobit modernějším požadavkům. V 16. století byla přistavěna renesanční křídla, která zlepšila obytné podmínky. Tyto přístavby zahrnovaly například nové sály, obytné místnosti a kapli. I přesto si hrad zachoval svůj středověký ráz, zejména díky monumentálním hradbám, které patří mezi nejrozsáhlejší v Čechách.

Dnes je hrad Rabí oblíbeným cílem turistů, kteří si mohou prohlédnout nejen impozantní hradby, ale i krásné výhledy na okolní krajinu. Zřícenina nabízí fascinující pohled na kombinaci středověké obranné architektury a renesančních úprav.

Další zajímavá místa v okolí

Hrad Velhartice – Gotický hrad nedaleko Rabí, známý svou unikátní kamennou lávkou spojující dvě části hradu.

Sušice – Historické město na řece Otavě, které bylo významným obchodním centrem.

Hrad Kašperk – Nejvýše položený královský hrad v Čechách, postavený Karlem IV. s nádherným výhledem na Šumavu.

Kostel sv. Mořice v Anníně – Krásný gotický kostel s unikátními vitrážemi a klidnou atmosférou v malé vesničce nedaleko Rabí.

Přírodní rezervace Kaňon Otavy – Ideální místo pro milovníky přírody, kteří chtějí obdivovat krásy kaňonu a divoké přírody.

Hrad Rabí je jedinečným místem, které nabízí spojení fascinující historie a krásné šumavské přírody. Pokud vás zajímá středověká architektura a chcete navštívit místo plné legend, Rabí by mělo být na vašem seznamu. Nezapomeňte se podívat na oficiální web hradu pro aktuální informace o otevírací době a vstupném.

 

UBYTOVÁNÍ v blízkosti hradu Rabí

 

23.9.2024

Booking.com