Hrad Helfštýn

Hrad Helfštýn, majestátní středověká pevnost nacházející se v srdci Moravy, poblíž města Lipník nad Bečvou v Olomouckém kraji, je jednou z největších hradních zřícenin v České republice. Svým rozsahem a dominantní polohou na kopci nad řekou Bečvou přitahuje pozornost turistů i milovníků historie. Díky bohaté historii a působivým výhledům do okolí představuje ideální místo pro rodinné výlety i objevování tajemství středověkých opevnění. Každoročně se zde koná proslulý festival uměleckého kovářství Hefaiston, což dává návštěvníkům další důvod k návštěvě tohoto výjimečného místa.

Stručná historie

Hrad Helfštýn byl založen na přelomu 13. a 14. století jako strážní pevnost chránící obchodní stezky vedoucí Moravskou branou. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně loupeživý rytíř Friduš z Linavy, jehož aktivity vedly ke stavbě pevnosti pro ochranu jeho zájmů. Postupem času hrad měnil majitele a byl postupně rozšiřován, aby odolával vojenským hrozbám. Největšího rozkvětu dosáhl v 15. a 16. století, kdy jej vlastnili pánové z Pernštejna, kteří jej proměnili v impozantní renesanční pevnost. V průběhu třicetileté války ztratil hrad svůj vojenský význam a postupně začal chátrat.

Podrobná historie hradu

Hrad Helfštýn má dlouhou a fascinující historii, která začíná na přelomu 13. a 14. století. Jeho původ se váže k loupeživému rytíři Friduši z Linavy, který se stal zakladatelem této strategicky položené pevnosti. Friduš byl původně rytířem v císařských službách, ale brzy se proslavil spíše jako loupeživý pán, který svými nájezdy ohrožoval obchodní stezky vedoucí Moravskou branou. Aby si zajistil ochranu a kontrolu nad touto významnou cestou, nechal vybudovat hrad na kopci nad řekou Bečvou.

Již krátce po jeho vzniku se hrad stal centrem konfliktů, zejména kvůli Fridušově kontroverzní činnosti. V roce 1312 se olomoucký biskup rozhodl proti němu zasáhnout a s vojskem hrad dobyl. Friduš upadl v nemilost, a tak ztratil kontrolu nad hradem. Hrad pak krátce přešel do rukou moravských markrabat, což byla klíčová fáze, která Helfštýn uchránila před zánikem.

V polovině 14. století se hrad dostal do majetku významného rodu pánů z Kravař. Pod jejich správou začal Helfštýn rychle růst a měnit svou podobu. Pánové z Kravař byli vlivní šlechtici a využívali hrad jako svou hlavní rezidenci. Díky jejich bohatství a politickému vlivu došlo k zásadním přestavbám hradu, který byl rozšířen a výrazně opevněn. Z této doby pochází také stavba několika obranných věží a zdokonalení hradeb. Helfštýn se stal pevností, která byla schopna odolat i těm nejmodernějším obléhacím technikám své doby.

V roce 1474 získali hrad noví majitelé – mocný rod Pernštejnů. Pod vládou Viléma z Pernštejna, jednoho z nejbohatších mužů tehdejší Moravy, se Helfštýn proměnil v jedno z nejvýznamnějších šlechtických sídel. Vilém byl zkušeným stratégem a pochopil, že hrad je nutné přizpůsobit novým vojenským výzvám. Pod jeho vedením došlo k výrazné modernizaci a rozšíření hradu, zejména v oblasti fortifikace. Vzhledem k narůstajícímu významu dělostřelectva byla vystavěna nová bastionová opevnění a hradby byly zesíleny.

Renesanční období se na Helfštýně projevilo nejen vojenskými úpravami, ale také v rozmachu pohodlnějších obytných prostor. Pernštejnové nechali vybudovat několik paláců s krásně zdobenými fasádami a portály, čímž z hradu udělali nejen vojenskou pevnost, ale i reprezentativní šlechtické sídlo. Tato éra je považována za zlatý věk Helfštýna, kdy se hrad stal centrem nejen vojenského, ale i kulturního života na Moravě.

Přestože Pernštejnové byli schopnými správci hradu, postupem času začal Helfštýn ztrácet na svém strategickém významu. Přelomovou událostí byla třicetiletá válka (1618–1648), která znamenala začátek postupného úpadku hradu. Během války hrad sloužil jako útočiště pro vojsko i civilisty, ale po jejím skončení začal chátrat. Důležitým faktorem byl i vývoj nových vojenských technologií, které z hradu učinily zastaralou pevnost, která již nebyla schopna odolat moderním dělostřeleckým útokům.

Po skončení třicetileté války přešel hrad do rukou Habsburků, kteří však o něj neměli zájem a nechali jej svému osudu. V 18. století již nebyl hrad udržován a postupně se proměnil ve zříceninu. Po dlouhou dobu byl ponechán napospas zubu času, ale v 19. století začali místní obyvatelé projevovat zájem o jeho ochranu a zachování.

V průběhu 20. století se Helfštýn stal předmětem zájmu archeologů a historiků, kteří započali rozsáhlé rekonstrukční práce. Od té doby probíhají na hradě pravidelné opravy a jeho postupná konzervace. Kromě toho se hrad stal také kulturním centrem, kde se konají různé akce, včetně slavného festivalu uměleckého kovářství Hefaiston, který na Helfštýn přitahuje umělce a návštěvníky z celého světa.

Architektura

Hrad Helfštýn je typickým příkladem středověké pevnosti, jejíž architektura prošla několika etapami rozšiřování a modernizace. Původní gotické jádro hradu se skládalo z malé obytné věže obklopené hradbami. Postupem času byl hrad výrazně rozšířen, především v období gotiky a renesance. V 15. století, za vlády pánů z Pernštejna, došlo k výstavbě rozsáhlých bastionových opevnění, která měla chránit hrad před dělostřeleckými útoky.

Mezi nejvýznamnější architektonické prvky hradu patří několik obranných věží, včetně tzv. Hlásky, která sloužila jako strážní a obytná věž. Dále je to rozsáhlý renesanční palác z 16. století, který vyniká svými zdobenými portály a fasádami. V renesančním období byla také zesílena hradba a přidány další bastiony, což činilo Helfštýn jedním z nejmodernějších opevnění své doby.

Hrad je dnes rozdělen do několika nádvoří, která od sebe oddělují mohutné hradby a brány. Nejzajímavější částí hradu je tzv. Velké nádvoří, kde se nacházejí pozůstatky renesančních budov a kde se pravidelně konají kulturní akce. Nedávná rekonstrukce hradu, dokončená v roce 2020, přinesla nové moderní prvky, včetně prosklených výstavních prostor, které citlivě doplňují historickou architekturu a umožňují návštěvníkům vidět hrad z nové perspektivy.

Další zajímavosti v okolí

Zámek v Přerově: Historický zámek v centru města Přerova, jehož historie sahá až do 11. století. Dnes zde sídlí muzeum s expozicemi o archeologii, historii regionu a osobnosti J. A. Komenského, který v Přerově studoval a učil.

Zřícenina hradu Lukov: Působivá zřícenina středověkého hradu nacházející se v Hostýnských vrších. Hrad, který byl založen ve 13. století, nabízí krásné výhledy a romantickou atmosféru přímo v srdci přírody.

Viadukt v Jezernici: Jedinečný železniční viadukt, který patří mezi nejstarší a nejdelší viadukty svého druhu v Evropě. Viadukt, dokončený v roce 1847, je skvělým příkladem historického inženýrství a dodnes slouží železniční dopravě.

Lipník nad Bečvou: Malebné historické městečko s dochovaným středověkým opevněním, renesančními domy a krásnými zahradami. Lipník je zároveň ideálním výchozím bodem pro návštěvu hradu Helfštýn.

Hranická propast: Nejhlubší zatopená propast na světě, ležící poblíž města Hranice. Propast je obklopena krásnou přírodou a láká nejen speleology, ale i turisty milující přírodní úkazy.

Hrad Helfštýn je fascinující kombinací historie, architektury a umění, která osloví každého návštěvníka. Nejenže nabízí jedinečné pohledy do minulosti, ale také živou současnost díky pravidelným kulturním akcím a festivalům. Pokud hledáte místo, které spojuje krásnou přírodu, zajímavou historii a umělecké zážitky, Helfštýn vás nezklame. Pro více informací o otevírací době a vstupném navštivte oficiální web hradu Helfštýn.

 

>>  UBYTOVÁNÍ v blízkosti hradu Helfštýn  <<

 

2.10.2024

Booking.com