Reklama

Hrad Helfštýn

Hrad Helfštýn (Česká republika)

Hrad Helfštýn je popisován jako největší zřícenina Moravy, i když se tak často uvádí hrad Hukvaldy, který je sice delší, ale užší. Helfštýn se se svou rozlohou zároveň řadí mezi nejrozsáhlejší hradní komplexy v Evropě. Tato kulturní památka je spravována Muzeem Komenského v Přerově.

Založil ho slezský šlechtic Friduš z Linavy, odhaduje se, že někdy mezi lety 1306-1312. Po trestné výpravě, která se uskutečnila v roce 1312, mu byl hrad odebrán Janem Lucemburským, který ho podstoupil Vokovi z Kravař.

V roce 1444 byl hrad odkoupen Vokem ze Sovince. Po dvaceti letech již patřil Kostkům z Postupic, dále od roku 1475 patřil Vilému II. Z Pernštejna, přičemž příslušníci jeho rodu hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku 1554 hrad drželi páni z Ludanic, v roce 1580 ho ovšem vyženil Petr Vok z Rožmberka s Kateřinou z Ludanic. Z hradu se později stala významná pevnost.

Podle projektu italského architekta Baldassara Maggi byl vybudován renesanční palác s dvěma křídly. V roce 1593 byl hrad Helfštýn odkoupen Hynek Bruntálský z Vrbna, po bitvě na Bílé hoře byl však hrad zkonfiskován a dostal se do držení kardinála Františka z Ditrichštějna. Poté sloužil až do roku 1656 jako vojenská pevnost. V této době byl však poničen a začal chátrat. Majetkem tohoto rodu zůstal až do počátku minulého století.

Stalo se zde až 30 válečných událostí, mezi ně patří například údajné dobytí hradu Václavem v roce 1286, což popisuje Hájkova kronika, dále také dobytí hradu Janem Lucemburským v roce 1312, mezi jedny z posledních válečných událostí se řadí například obsazení hradu vojskem proti Prusům v roce 1741.

4.10.2016

Komentáře
Reklama