Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Jedna z nejslavnějších českých sakrálních staveb. Místo, odkud se šířila díky kázání Jana Želivského husitská revoluce. Majestátní gotický interiér, bohatě zdobený barokní oltář, ale i pohřebiště významných osobností raného novověku. A především, inspirace ve Francii. Vždyť chrám Panny Marie Sněžné v Praze založil v polovině 14. století sám císař Karel IV., obratem jej pak daroval řádu karmelitánů. Stavba měla být památkou jeho slavné korunovace, ale nedostála plně císařovu záměru.

Je totiž vyšší než delší a původní plán – překonat okázalostí dokonce i samotnou katedrálu svatého Víta – se nezdařil. Proč? Jednoduše, stavba by pak zabrala celé Jungmannovo náměstí. Podle Karlova záměru měla mít tato stavba na délku asi 110 metrů, když katedrála svatého Víta, největší gotická katedrála v Praze, má metrů 124.

Splnilo se však jedno přání Karlovo. S takřka čtyřiceti metry výšky jde o největší pražský kostel, v sedmnáctém století se jej podařilo dostavět do dnešní podoby, když se doslova a do písmene složila každá česká šlechtická rodina, zejména pak Lobkovici. Mezi léty 1649 a 1651 pak byl vystavěn devětadvacet metrů vysoký raně barokní oltář. Autora bohužel neznáme, ale víme alespoň, že malby zde vytvořil Antonín Stevens.

V průběhu husitských válek byl kostel notně poškozen, později jej řeholníci dokonce opouštějí. Gotická klenba chrámu se totiž v polovině 16. věku propadla a nahradila ji renesanční konstrukce. Bohužel už si neprohlédneme ani Loretánskou kapli na nádvoří, jejímž autorem je Ferdinand Berchtold hrabě z Uherčic. Ta přečkala necelá dvě staletí, když byla v roce 1878 definitivně zbořena.

Pokud se zajímáte o památky z doby husitské revoluce, nelze opomenout při návštěvě Prahy pomník mistra Jana Husa nebo Betlémskou kapli.

24.1.2019