Městské hradby v Dubrovníku

Jen málokteré středomořské město je tak chráněné, jako právě Dubrovník. Čtyřicetitisícový přístav na břehu Dalmácie, rozprostírající se na úpatí vápencového pohoří, nabízí mnoho i zájemcům o architekturu a historii. Odrazit útoky benátské flotily a dalších zájemců o zdejší obrovské poklady prostě něco stálo, ve středověku Dubrovník opravdu vzkvétal a patrné je to v mnoha ohledech dodnes. Italové nazývali město Ragusa, v západním světě je toto pojmenování o něco známější. Zdejší flotila měla v jednu dobu až 200 lodí a městské hradby skoro berou dech.

Jejich délka je totiž skoro dva kilometry, město je doslova obehnáno kolem dokola – a přímo do města pak vedou jen dvě brány od původní úžiny. Mají až celých šest metrů na šířku (v části k moři jen asi dva až tři metry), maximální výška 23 metrů. Když si po nich uděláte procházku, je zcela nasnadě, že některým místním budete přímo koukat do talíře. Ti jsou ale zvyklí, ostatně v Chorvatsku je turistický ruch velmi důležitý. Pokud vás zrovna tento článek inspiruje k dovolené, tak se mrkněte na možnosti last minute ubytování v Chorvatsku.

Čtrnáct hranolových věží, čtyři hradební věže, a ještě k tomu jedna velká pevnostní – pevnost svatého Jana jistě nemusíme zvláště představovat. Budování opevnění začalo už v devátém století, republika byla bohatá a bála se četných nepřátel – proto její senát rozhodl o řadě bezpečnostních opatření. Znáte pevnost Lovrijenac? Tyčí se na skále asi čtyřicet metrů nad mořem, v dobách největší slávy hlídalo dubrovnické přístaviště až deset velkých děl. Zajímavé je, že z toho největšího z nich se třeba nikdy nevystřelilo…

Hlavní vstup do města střeží dvojitá brána – zvaná též Pilská (brána Pile, místní říkají Gradska Vrata od Pila). Padací most ze dřeva, hradební příkop, hodně důmyslný mechanismus, který neměl ve středověku propustit navíc ani myšku.

3.12.2022