Katedrála sv. Jakova v Šibeniku

Šibenik je jedním z větších chorvatských měst, která se moou pochlubit dlouho historií a velkým zájmem turistů. Příliv návštěvníků každoročně zněkolikanásobí počet obyvatel tohoto jindy poklidného místa, které „za normálních okolností“ obývá zhruba padesát tisíc lidí.

Zato na prázdniny sem míří celé davy. Důvod je jasný - ekonomické a kulturní centrum širšího regionu (kterým je Dalmácie) nabízí tak říkajíc od všeho trochu. Najdeme zde přístav, průmyslovou zónu, ale rovněž překrásnou přírodu, a to v podobě nedaleké přírodní rezervace ležící na řece jménem Krka. Výlet do této oblasti je pro každého návštěvníka nepsanou povinností!

Přímo v Šibeniku si pak nesmíte nechat ujít hned několik míst. Jsou to třeba památky na římské impérium, po kterém se zachovaly masivní hradby, dále celá řada menších pevností či kostelů, ale především zdejší katedrála, zapsaná od roku 2000 na seznam UNESCO. Podobně jako má Nin svůj kostel Sveti Nikola nebo Zadar katedrálu sv. Stošije, pak k Šibeniku neodmyslitelně patří právě katedrála sv. Jakova.

Chorvatskému světci Jakovovi není zasvěcena náhodou, patří mu totiž nezastupitelné místo v historii zdejší oblasti. Stavba začala již během patnáctého století (v roce 1432), nejprve v gotickém, poté v renesančním stylu. Dokončena byla za více než sto let, v roce 1555. Výsledek byl impozantní - nejmohutnější katedrála na východním pobřeží Jaderského moře. Na jejím vzniku se podíleli věhlasní architekti a stavitelé té doby a materiálem pro stavbu byl zvolen výlučně kámen z nedalekých mramorových lomů na ostrově Brač. Trojlodní stavba dosahuje v místě kupole úctyhodné výšky 32 metrů.

15.6.2017