Palác Sponza v Dubrovníku

Relativně malé chorvatské přímořské město Dubrovník má za sebou bohatou historii, několik staletí totiž bohatla tato republika ze středomořské obchodní sítě a odhodlala se bojovat dokonce s mocnou benátskou flotilou. Důkazem toho, že dnes padesátitisícový přístav má na co vzpomínat, je dvoukilometrový pás hradeb kolem města, ale i celá řada středověkých a raně novověkých budov. Jedním takovým příkladem může být třeba palác Sponza.

Dnes je v interiéru paláce městský archiv, který ukrývá dokumenty datované až do dvanáctého století, celkem je tu více než sedm tisíc různých složek. Palác, kterému místní říkají také Divona, byl postaven mezi léty 1516 a 1522 architektem Paskoje Miličevičem Mihovem. Stavební sloh? Z poloviny gotika, z poloviny renesance – ale rozhodně nejde o nějakého kočkopsa, stavba je skutečně monumentální. Dokázala dokonce odolat obrovskému zemětřesení v roce 1667, při němž bylo poškozeno mnoho významných městských budov a zahynulo i několik tisíc dubrovnických občanů.

V minulosti sloužil palác Sponza i jako skladiště, mincovna, banka a škola, stal se na dlouhou dobu i kulturním centrem Republiky Ragusa (Ragusa je italským názvem pro Dubrovník, toto pojmenování je vžité hlavně na západ od našich hranic). Ostatně, je tomu tak dodnes. Na náměstí Luža, které je hned vedle paláce, se každoročně koná otvírací ceremoniál letního městského festivalu.

Samozřejmě to však není vše, co moderní Dubrovník nabízí. Zájemci o sakrální architekturu jistě zaplesají nad kostelem sv. Blaise, který se mimochodem nachází bezprostředně vedle paláce Sponza. Návštěvníky na první pohled zaujme kupolovitá střecha a několik umně vyvedených soch. Zmínit pak musíme samozřejmě i Velkou Onofrijevovu fontánu.

20.4.2017