Palác Louvre v Paříži

Palác Louvre v Paříži (Francie)

Kromě charakteristické Eiffelovy věže náleží k Paříži řada jiných neodmyslitelných dominant. Jednou z nich je třeba skleněný jehlan u vchodu do paláce Louvre, který málem zastínil důležitost celé okolní stavby. Pokud je řeč o paláci Louvru, nemáme totiž na mysli tento netradiční architektonický počin dvacátého století, ale celý komplex budov bývalého královského sídla.

Palác, který jde s dobou

To vyrostlo v samém srdci Paříže na pravém břehu řeky Seiny během minulých bezmála deseti staletí. Svou dnešní podobu získal palác Louvre definitivně až v šestnáctém století a jako sídlo francouzského panovníka sloužil až do mandátu Ludvíka XIV., který si v roce 1682 za své sídlo zvolil nově postavený okázalejší palác ve Versailles. V dobách, ze kterých pocházejí první zmínky o paláci (konkrétněji o sklonek dvanáctého století, rok 1198), Paříž ještě představovala jen malé městečko na břehu Seiny a Louvre byl situován de facto na předměstí.

Fungoval tedy zároveň jako strategické opevnění, včetně dvou mohutných bran v silnostěnných hradbách a donjonu uprostřed nádvoří. Středověká Paříž se však utěšeně rozrůstala, takže brzy sídlo vybudované pro krále Filipa II. Augusta obklopila a „spolkla“. Hradby ani opevněním dodnes nedochovaly, ve středověkém muzeu však je k vidění ruina zmíněného donjonu. Prvních stavebních úprav se potom stavba dočkala v polovině čtrnáctého století za vlády Karla V. a později ještě během vlády renesančních panovníků Františka I. a Jindřicha II.

Nejdelší budova ve Francii

Středověký vzhled paláce se nelíbil renesančním architektům, kteří přistavěli nová křídla ve „svém“ pokrokovém slohu. Za vlády prvního z Bourbonů Jindřicha IV. (1572-1589) se Louvre dočkal další převratné novinky: vyrostla monumentální Velká galerie, což z Louvru na čas vytvořilo nejdelší budovu ve Francii a ve své době i na světě. V průběhu dalších staletí přibývaly k Louvru další přístavby a nová křídla včetně galerií, zatímco interiér se dočkal úctyhodné malířské výzdoby nejlepších umělců té doby. Většinu času si Louvre zachovával status královského paláce, to se však změnilo během Velké francouzské revoluce.

Tehdejší panovník Ludvík III. otevřel Richeliueovo křídlo pro veřejnost jako muzeum a tato funkce mu už zůstala. Dnes je veřejnosti přístupný celý palác, a jakožto galerie zahrnuje unikátní sbírku nejcennějších uměleckých děl světových autorů. Najdeme tu jak antické, tak v porovnání s ním poměrně moderní umění (cca do 19. století), největším tahákem ovšem patrně zůstává slavná Mona Lisa.

6.2.2015