Reklama

Menhiry v Carnacu

Menhiry v Carnacu (Francie)

Bretaň bývá označována za jeden z nejdrsnějších francouzských regionů. Po její návštěvě budete moci toto tvrzení jenom potvrdit: skutečně není na místě si představovat poklidné pláže obsypané slunečníky a pozvolný, na pohled příjemný a mírumilovný krajinný ráz, který je tolik typický pro většinu země.

Pláže i mírně zvlněný terén v Bretani skutečně najdeme, ovšem daleko spíš je to země plná drsného podnebí, krutých větrů vanoucích od studeného moře, jehož vlny se tříští o vysoké útesy, tajuplných monolitů a pozoruhodné historie. Navštivte i vy domovinu Asterix a Obelixe a poznejte na vlastní kůži, jak se kdysi žilo těm, po nichž celá Francie dostala poetický přídomek „země galského kohouta“.  A jestli je v Bretani místo, které by vám rozhodně nemělo uniknout, pak je jím jednoznačně Carnac.

Městečko Carnac leží na samém břehu Atlantiku a obývá jej jen o něco více než pět tisíc stálých obyvatel. Díky tajuplné historii je však o této jinak takřka bezvýznamné francouzské obci slyšet mnohem častěji, než by si možná mnozí z místních přáli. Důvodem všeho jsou zmíněné menhiry: již před více než pěti tisíci lety zde kráčel někdo, kdo dokázal rozmístit po zdejší pláni 3000 vztyčených kamenů, mohyl, dolmenů a kruhů. Tito dávní lidé to dokázali natolik dokonale, že odborníci dodnes netuší, jak se jim to povedlo.

Ale až v Carnacu jednou budete, neměli byste si nechat ujít ani další místní pamětihodnosti – například kostel Saint-Cornély ze 17. a 18. století. Jedna z legend praví, že právě sv. Kornelius, kterému je kostel zasvěcen, stojí za vznikem zdejších menhirů. A nezapomeňte při tom, že v Bretani je toho k vidění daleko víc: například hrad Pontivy nebo unikátní klášter Mont Saint Michel na pomezí Bretaně a Normandie. Tak vzhůru do Francie!

30.8.2016

Komentáře
Reklama