Konstantinův vítězný oblouk

Architektura antiky se z velké části nedochovala, ale to, co nám zbylo k obdivování, je více než pozoruhodné. Už v době před dvěma tisíciletími měl Řím funkční vodovod, obrovské náměstí Forum Romanum, kde se odehrával čilý veřejný život a ovládal prakticky celou středomořskou oblast. Jednou z památek na římské vojenské úspěchy je třeba Titův Vítězný oblouk. Ten nechal postavit někdejší císař na paměť svého vítězství v Židovské válce. Vzpoura Jeruzaléma byla tvrdě potlačena, místní velký chrám byl zničen a Židé se rozprchli doslova do celého světa.

Oblouk, který nechal postavit v roce 81 n. l. císař Domitianus na počest právě zesnulého bratra Tita není v Římě zdaleka jediným. Věčné město nabízí i pohled na Oblouk Septimia Severa, císaře ze třetího století n. l. nebo Oblouk Konstantina I., který se rozprostírá bezprostředně vedle budovy Kolosea.

Titův vítězný oblouk je vysoký více než patnáct metrů (široký asi třináct metrů a do hloubky má kolem pěti metrů), na něm je v podhledu znázorněn Titus v podobě antického boha, kterak ve vítězném průvodu představuje římskému lidu trofeje z Jeruzalémského chrámu. Navzdory tomu, že jde o významnou architektonickou památku, oblouk dlouhá staletí chátral a podnět k jeho přestavbě přišel až od papeže Pia VII., který byl velkým příznivcem antické epochy. Rekonstrukční práce se obešly bez mramoru, použit byl tehdy moderní travertin, z něhož je zbudována například pařížská bazilika Sacré-Cœur. Výhoda? Ano, tento materiál se při dešti sám „opláchne“ a nepotřebuje údržbu. Nevýhodou je, že stavební zásah je bystřejšímu oku patrný na první pohled. Kromě vítězného oblouku císaře Tita však Řím a Itálie nabízí turistům i Pantheon či Koloseum.

11.3.2017

Booking.com