Socha Radegasta

Nejen kvůli zrzavému moku je právě Radegast tím slavnějším ze slovanského panteonu. Bohové našich předků jsou často symbolizováni i Perunem, Triglavem nebo Mokošou, nicméně Radegast je symbolem celého valašského regionu. Symbolizoval hojnou úrodu a prosperitu, ale také sluneční kotouč na obloze. Samozřejmě měl i ryze slovanské atributy – majestátní přilbice, nabroušená sekera v levé dlani, v pravé naopak roh plný hojnosti. A podobně jako v jiných světových kulturách, nevypadá tak docela jako obyčejný člověk – obličej připomíná spíše kočkovitou šelmu.

Radegastova socha stojí na Radhošti již od roku 1930, jejím autorem byl jistý Albín Polášek (žijící v letech 1879 až 1965), rodák z tohoto proslulého kraje, jenž pracoval na soše dlouhých šest let. Podstatnou část života ale strávil v cizině, po studiích v Římě vyučoval jako profesor umění v Chicagu. Na rodnou hroudu ale nikdy nezapomněl a do Frenštátu pravidelně jezdil pro chvíle oddechu. Kromě samotného Radegasta ztvárnil i sousoší Cyrila a Metoděje, do kamene vytesal i podobiznu jednoho z amerických prezidentů Wilsona, toto dílo se ale ztratilo za německé okupace.

Socha tohoto slovanského boha nabízela úctyhodná čísla, její výška sahá do více než tří metrů, celková váha díla z uměleckého kamene sahá k půldruhé tuně. Pravda, originál dnes už na Radhošti neuvidíme, v roce 1996 byl totiž úřady odvezen, nyní je na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm. Na druhou stranu, zanedlouho poté se právě pivovarští z Nošovic usnesli, že by na místě původního díla měla stát alespoň kopie z poctivé žuly. A tak se také stalo o dva roky později, kdy se na Radhošti opět objevuje legendární podobizna slovanského božstva. Nezapomeňte navštívit i Pustevny nebo Dřevěné městečko ve skanzenu. Rožnov pod Radhoštěm totiž nabízí hodně!

20.8.2018