Pevnost v Ivangorodě

Sousedství mezi Estonskem a Ruskem provází napětí už od carských dob, takže jistě není divu, že tu kdysi vyrostla i obrovská pevnost, která vytyčila hranice podél řeky Narvy. Tehdy, na začátku našeho novověku, bylo mladé Rusko ohroženo německými rytířskými řády nebo Dány, takže vyrostla opravdu mohutná pevnost, pojmenovaná podle moskevského velkoknížete Ivana III. Čtrnáct metrů vysoké zdi, rozloha na 1600 metrů čtverečních, to zní jistě víc než skvěle – dnes je tu muzeum a hlavní turistická atrakce regionu.

V pevnosti je umístěna dvojice kostelů – jeden z nich je věnován svatému Nikolajovi. Řeka Narva je přirozenou hranicí a dobrou obranou, ale pevnost mnohokrát změnila majitele. Tak například, v roce 1612 si ji přivlastnili Švédi, ruskou državou se znovu stala až za časů Petra Velikého. V únoru 1918 ji získala německá vojska, později patřila do majetku mladé estonské republiky. Po záboru Estonska Sověty v roce 1940 přešla znovu do německé správy, kde sloužila jako zajatecký tábor až do roku 1944, kdy se válečná štěstěna k nacistům obrátila zády. A pod ruskou správu patří až dodnes.

Přes řeku Narvu vede přímý přechod mezi EU a Ruskem. Ivangorod je v podstatě předměstím Narvy, nemá ani deset tisíc obyvatel – zatímco Narva je třetí největší město Estonska. Výstava, jež je ke shlédnutí ve zdech pevnosti, se zabývá dějinami tzv. Severní a Livonské války. Tu první svedli Rusové vedení Petrem Velikým za asistence Dánů a Poláků se Švédy, Otomany a Krymským chanátem, druhou v šestnáctém století za vlády Ivana IV. vedlo osamělé Rusko s Livonským řádem, Poláky, Dány nebo kozáky. 

Hodí se podotknout, že když se ocitnete v Ivangorodě, máte také víza do Ruska. A to znamená, že můžete vyrazit do Petrohradu, kde na vás čeká Ermitáž nebo Petropavlovská pevnost.

3.5.2022

Booking.com